Zcela originální stavba v oblasti sakrální architektury spíš připomíná hospodářskou budovu než kostel. Po vydání tolerančního patentu byla sice legalizována protestantská víra, avšak budovy pro její církevní obřady se musely stavět podle přísných pravidel. A tak ani kostel ve Velké Lhotě z roku 1783 nemohl mít věž ani zvony a dokonce ani vstup do něj nemohl být obrácen k hlavní přístupové cestě. Ze dvou stran je obehnán podsíní. Mansardová střecha kostela má údajně připomínat obdobnou střechu zámku majitelů zdejšího panství - šlechtického rodu Žerotínů v Krásně nad Bečvou (dnes součást Valašského Meziříčí). V současnosti je již jediným kostelem takto pojaté architektury v celé České republice. Za budovou kostela je hřbitov a u vchodu je umístěná listina připomínající jeho historii. Kostel je spravován Evangelickým sborem ze Střítěže nad Bečvou. Velká (dříve Hrubá) Lhota se nachází jihozápadně od Valašského Meziříčí pod kopcem Vrch hura a nad přehradou Bystřička a je přístupná autobusovými spoji z Valašského Meziříčí. Kostel se nachází v centru obce přímo u autobusové zastávky. Po vydání tolerančního patentu šlo po dlouhou dobu o jediný kostel protestantského vyznání na území Žerotínského panství. Až v roce 1866 byl postaven další evangelický kostel v nedaleké Střítěži. Brzy poté se také rozdělil i zdejší původní jednotný ev. sbor. Právě po jeho rozdělení se stal farářem v Hrubé Lhotě (1875 -1895) Jan Karafiát, autor známé, dnes i zfilmované knihy Broučci. Turistickou zajímavostí je celý rekreační areál přehrady Bystřičky, nejstarší přehrady v Beskydech (postavena ještě za Rakouska-Uherska v létech 1907 až 1912). Z podobných staveb je možno v blízkém okolí jmenovat dřevěné kostely - sv. Anny a evangelický v Rožnově pod Radhoštěm, polodřevěné kostely Nejsvětější Trojice a sv. Jakuba ve Valašském Meziříčí nebo i dřevěné zvoničky - v Brňově nebo Malé Lhotě, které je možno navštívit po cestě do Velké Lhoty z Valašského Meziříčí. Autorem fotografií a spoluautorem textu je Miroslav Lysek.